Léto je téměř za námi a brzy se začne hlásit podzim.Dny se pomalu krátí,stejně jako kaprařská sezóna.Vody si odpočinou od náporu,,koupálistů“ a kempařů a to uvítáme i my rybáři.V tuto dobu začíná kaprům docházet,že by měli pomalu myslet na zimu,a začínají o něco více žrát.Záběry přicházejí už po celou část dne,a to od všech věkových skupin kaprů.Výjimkou nejsou ani trofejní jedinci.Kapři jsou v této době v té nejlepší kondici a na prutech nám to dávají znát svojí bojovností a odhodlaností.Zadarmo nám nedají ani metr vlasce.Začátkem podzimu začíná v řekách i na stojatých vodách ubývat přirozená potrava.Kapři to začínají tušit,a protosi rádi pochutnají na všem,co mají v dosahu a co jim zrovna předložíme.V tuto část roku používám větší množství krmení.Nejvíce je to partikl,který se skládá z kukuřice,hrachu,pšenice,fazolí,prosa tygřáku a řepky.Dále přidávám boilí a volím jako v létě – tedy průměr 18 a 24 mm.Příchutě nejprve zkouším stejné jako v jarních měsících a podle reakce ryb je měním tak dlouho,až se trefím do jejich chuti.Každý rok je jiný,a každý má svá specifika.Na podzim nejraději používám příchutě krab oliheň ,čabajka,játra s kořením.Shodou okolností i moje kaprařské začátky spadají do tohoto období.Léto končilo a já si už od jara pohrával s myšlenkou,že si vyzkouším lov velkých kaprů na řece.Nakoupil jsem vše potřebné i nepotřebné pro lov a výrobu svého prvního boilí.Byla to velmi levná a jednoduchá směs,přesto však velmi účinná.Vylepšil jsem ji známou esencí scopex .Pro první lov na řece jsem zvolil velký,,točák“,který byl sice hojně navštěvovaný,ale to mi vůbec nevadilo.Tři dny jsem na své místo poctivě chodil házet ty pro někoho podivně vyhlížející žluté kuličky,až nastal den D.K řece přijíždím o něco dřív,naštěstí jsem tu první.Stěží mezi kameny zapichuji vidličky a s napětím navlékám první kuličku boilí a nahazuji do mě neznámých vod plných velkých kaprů,o kterých jsem doposud jenom četl.Po půl hodině bez výstrahy poskočil swinger a cívka navijáku se prudce roztočila.Stál jsem tam několik vteřin jako opařený,než jsem si uvědomil,že bych měl zaseknout.Doposud jsem nic takového neviděl a ani nezažil a záběr jsem nečekal tak brzy.Zasekávám a prut začíná nabírat neuvěřitelnou křivku.Za nekonečnou dobu byl můj první říčák na břehu.Krásný zlatý šupináč se leskl ve večerním svitu zapadajícího slunce a váha 8 kg mluvila za vše.A tak jsem vlastně odstartoval svoji úmornou a nekonečnou honbu za velkými kapry.V té době jsem jich nachytal spoustu a taky svého prvního kapra přes 10 kilo.Měl krásných 86 cm a vážil 13 kg.byl jsem tenkrát na sebe velmi pyšný.naivně jsem myslel.že příští rok bude stejně úspěšný,ne-li lepší,ale chyba lávky.Rok od roku začalo přibývat rybářů a také kapři se poučili ze svých předchozích chyb a začali být ostražitější.Dnes můžu klidně prohlásit,že každý kapr chycený na Labi je tvrdě vydřený úlovek a mnoho kaprařů to může potvrdit. Příjemné a hlavně úspěšné prožití prvních podzimních dnů při lovu velkých kaprů přeje. Libor Vlach ,,A tak propadl jsem lovu velkých kaprů“