M ů j o s o b á k
---------------------------------
Je začátek prázdnin a počasí nádherné, proto jsme si s kamarádem domluvili, že o svátečních dnech vyrazíme na výpravu za pěknými kapříky. Zvolili jsme naší oblíbenou řeku Labe, kde máme několik míst na které občas vyrazíme. Slovo dalo slovo a kamarád jako vždy dva dny před odjezdem začal zakrmovat, aby bylo místo pěkně připravené na náš příjezd. Ve smluvený den jsme se dopoledne sešli přímo na místě, kde hned následovalo stavění bivaků, zakrmení a to hlavní příprava prutů a samotné nahození, po této činnosti jsme se pohodlně usadili do svých rybářských křesel a při debatě u které nechybělo ani něco dobrého k pití jsme čekali na záběry. Jako první měl záběr kamarád, což mě ani tak moc nepřekvapilo, protože tak to je pokaždé, po chvíli zdolávání, vytáhl krásného šupináče nižší váhové kategorie, odhadem kolem 7 kg. Během dne těchto kapřích dorostenců vytáhl ještě několik a já byl stále bez záběru. Odpoledne kolem čtvrté hodiny mám konečně záběr i já, ale je to opět kapr stejně velký jako ty ostatní necelých 70 cm a tak to šlo až do večera. Kamarád dál občas vytáhl kapra a já nic, až kolem půl osmé jsem měl krásnou jízdu na bigčabajku, hned po zaseknuti jsem cítil, že je to větší ryba, která vyžaduje opatrný přístup, aby nedošlo ke ztrátě utržením, nebo vyříznutím. Po úspěšném boji který trval pár minut mi kamarád podebral krásného lysáka , který měřil 87 cm a vážil 14 kg kapr byl hned po nezbytném vyfocení opatrně puštěn zpět do řeky. Po úspěšném zdolání a puštění ryby jsme dál pokračovali v hovoru, který v tuto dobu byl značně omezen a to hlavně co se týče hlasitosti, aby jme ryby nerušili. Náš hovor najednou přerušil zvuk mých hlásičů, když jsem se podíval, tak jsem zjistil, že mám zase jízdu na pravém prutu, kde mám nastraženou oblíbenou bigčabajku, přiskočil jsem k prutu a zasekl po záseku jsem cítil odpor, který svědčil o tom že se jedná zase o kapra tak kolem 10-ti kg. Po několika minutovém boji když jsem rybu přitáhl do dostatečné vzdálenosti břehu a kamarád na ní posvítil baterkou se mi nezdála velikost hlavy kapra, která byla ohromná, proto jsem kamarádovi řekl, aby ho podebral a to se mu následně povedlo. Když jsem ho sledoval jak kapra v podběráku zvedl, tak jsem slyšel jeho výrok " ty vole ten mám dvacet ", byl to opravdu nádherný kapr, který mě překvapil svou úžasnou výškou a šířkou. Po vynesení kapra od vody a položení na podložku jsme oba obdivovali tu nádhernou stavbu těla, na délku moc dlouhý nebyl pouhých 88 cm, ale ta výška byla úžasných 42 cm a váha nakonec ukázala 21,5 kg i s vážícím sakem, takže váha bez saku byla něco málo pod 20-ti kg. Byl to můj nový osobák. Kapra jsme dali do saku a do vody a už se těšili na jeho ranní focení. Potom jsme si v klidu sedli a v klidu zapili úspěch. Ráno jsme ho vyfotili a vrátili zpět do vody, aby v budoucnu udělal radost i někomu jinému než nám. V sobotu jsme měli ještě pár záběru od kapru zase té dorostenecké kategorie, kdy měl jenom jeden kapr 10 kg, kterého chytil kamarád. Záběry jsme měli až do nedělního odjezdu , ale žádný už hranici 10-ti kg nepřekročil. Po té nastala nejhorší doba, kterou každý rybář nesnáší a to balení a odjezd na pozdní nedělní oběd. Byla to zas jednou podařená výprava a to né jenom, že jsem si vytvořil nový osobák, ale záběrů jsem měli celkem kolem 40-ti a počasí nám taky opravdu přálo. Už se těším na další, která bude snad taky tak úspěšná. S pozdravem V.Šturma