APRÍLOVÁ ÚVAHA
Na kapry v plné zbroji aneb s trpělivostí nejdál dojdeš…
Výsadní vlastností lovců velkých kaprů je trpělivost – o tom vážně netřeba diskutovat. Nahodit a vydržet, děj se co děj, ať nám na hlavu padá déšť, kroupy, popel z továrních komínů či ptačí trus. Nenechat se přitom rozptýlit nevinnými dotazy malých chlapců typu:“Pane, vy jste taky ten TICHEJ BLBEC jako náš strejda Karel“? Vydržet a nechat stoupat jenom a pouze hladinu adrenalinu, i když na vás z projíždějící loďky mávají spoře oděné dívčiny…
O tom, že „trpělivost přináší ruže“, by mohl vyprávět kamarád Standa Nemehlo, kterého jsme museli vyprostit křovinořezem z růžového trní, kterým během své výpravy za velkými kapry na břehu obrostl. O trpělivosti ví své i můj bratranec Pepa, který má sice hodnou, vlídnou, pracovitou a tolerantní ženu, ale jde-li na ryby, musí vzít s sebou i své potomky. Uhlídat je na na břehu vyžaduje pevné nervy, obzvláště když dětičky dostanou hlad. Nakrmit současně dvanáct hladových krků a ještě po očku sledovat pruty je výkon hodný obdivu.
Trpělivost má i své i své stinné stránky, o čemž se přesvědčil člen Záhořanských dobrovolných hasičů Ruda Plamínek, jinak zapřísáhlý odpůrce lovu kaprů na boilies. Byl ochoten chytat na cokoli, dokonce i na svou oblíbenou pochoutku – na chléb namočený ve slivovici, ale na boilí - to nikdy! Jednoho sobotního odpoledne vyrazil s šibalským úsměvem k místnímu rybníku a každému na potkání vykládal o své nové a tajné nástraze: „Kam se hrabe bojlíz“, dodal na závěr. Tábor rozbalil u staré vrby, na jejíž větev pověsil svou bojovou zástavu v podobě ustřiženého prostěradla s nápisem: „Knedlíkem a bramborákem – zvítězím nad bojlízákem“. Na jeden prut knedlík, na druhý bramborák, nahodil a pohodlně se usadil na kmen vrby. „No vida, taky to není špatný“, pravil si pro sebe, když místo chleba do slivovice namočil bramborák. Vydatně povečeřel a trpělivě čekal na záběr. Trpělivost má své meze a Ruda, zmožený silou „výživné stravy“, tvrdě usnul. Probudil se až za slunečného jitra a hned zašmátral po snídani. Jenže – slivovice pryč, bramboráky pryč a knedlíky jakbysmet. Zmizely i pruty a na bojovou zástavu kdosi připsal: „Knedlíky máš přesolený, bramboráky připálený a slivovice smrdí. Ani pruty za moc nestojí. Kup si lepší…“
I my máme s trpělivostí své zkušenosti. To jednou jsme lovili na řece a po polní cestě k nám „připlula“ velká naleštěná limuzína. Z ní vystoupil dokonale oblečený a upravený mladík menšího vzrůstu, ověšený zlatými řetězy několika mobilními telefony. Suverénním krokem přistoupil a spustil: „ Nazdar pánové. Sem v časovým presu a tak půjdu rovnou k věci. Vsadil sem se s jedním frájou vo dost slušnej ranec, že letos chytím fakt pořádnýho kapra. Potřebuju pořádnej flek a taky udělat super boilí. Slyšel sem, že je dobrá ta moučka XXL, tak jí tam taky dejte. Prachy nejsou problém. Píchnete mi?“
„Určitě něco vymyslíme, zavolej nám začátkem května“, odpověděl za nás Martin. Host na odchodu ještě dodal: „Určitě se ozvu, jo a menuju se Dalibor“. Situaci jsme okomentovali slovy:“Nouzí tenhle Dalibor určitě netrpí a na housle asi taky nehude, ale alespoň bude psina“!
Navrhli jsme tedy novou boilí-směs ze speciálních ingrediencí:
Recept na super boilies XXL
Základní směs: - 138g moučky z řitní ploutve vorvaně (má lepší aróma)
62,5g moučky z tvrdých žaludů
249,9g moučky XXL
197,3g otrubové krupice
151,6g sušených semen
172,4g sušeného kozího mléka
28,3g kasinátu vepřového
7 ks řádně rozšlehaných kohoutích vajec
187,2g hadího tuku (má dlouhý chuťový ocas)
5,78g sršního medu (sladidlo)
Aróma: Scopex Stock (i kapři mají své dny)
Za pomoci zkušené laborantky jsme v laboratoři vypilovali boilies k naprosté dokonalosti. Jediné čeho jsme se obávali, byl V Ý B U C H !!!
Aby naše pomoc byla komplexní, vytipovali jsme Daliborovi i revír, včetně místa k lovu. Nejprve jsme posekali křoví a vykáceli stromy na pěti hektarech břehu (aby měl host pohodlí) a poté jsme za pomoci cvičených cejnů a plotic odstranili nánosy bahna z vytipované , 3 metry hluboké lavice, na které měl Dalibor krmit a lovit.
V půlce května Dalibor dorazil k vodě. Vysvětlili jsme mu vše potřebné, předali mu speciální boilies XXL a na závěr jsme přispěli i radami: „ Lov velkých kaprů je dlouhodobá záležitost. Musíš být hodně trpělivý. Máš super boilí XXL, bezvadné místo a sázku určitě vyhraješ. Musíš si jen věřit a hlavně – VYDRŽET“!!!
Na Dalibora jsme si vzpomněli až druhý rok na podzim. Když jsme ho v říjnu navštívili, potvrdilo se, že si rady vzal k srdci, zkrátka že V Y D R Ž E L !
Z aprílové recese zpět do reálného světa. Lov velkých kaprů je především koníček a proto není třeba brát jej smrtelně vážně za každých okolností. Dovolil jsem si trochu zažertovat a pro jednou zvolit lehčí téma. Příběhy jsou smyšlené a jakákoli podobnost s popsanými aktéry je čistě náhodná…
I.Sláma
Popis k fotce – POSLECHL A VYDRŽEL.